Co je železitý roztok a jak souvisí s přírodním barvením – kytičkama, šištičkama, listama – vším tím voňavým, přírodním? To vám dnes napíše dcera zámečníka.
Kterak se železo s květinami potkalo
Ano, to já jsem vyrostla mezi soustruhy a odérem olejů, maziv i síry byla odkojena. Nevím, jestli právě to přispělo k mému voňavějšímu dalšímu směřování. Ikdyž, jak se to vezme, v zimním období se z venku nevracím vždy voňavá a když se nějaký nálev zapomene v hrnci… (no, to jsme trochu odbočili:).
Každopádně nyní vítejte ve světě mořidel a modifikátorů, odvrácené strany přírodního barvení. Trochu straším, lehkému vhledu do chemie se nevyhneme, ale výbuchy zase nečekejte!
Co je železitý roztok
Roztok vody s příměsí železitých iontů se od pradávna používal v přírodním barvení jako mořidlo a modifikátor barev. Barvy mění do temna a smutna, výsledné odstíny jsou ve škále od tmavě zelené, hnědé, šedé až po černou, dle odstínu původního barviva. Železo reaguje především s materiály, jež obsahují třísloviny. Ty jsou pro přírodní barvení esenciální složkou, zajišťují stálost a tedy kvalitu barev.
Jak železitý roztok získat
Roztok s ionty železa vytvoříte jednoduše. Buď použitím zelené skalice (síran železitý – železitá sůl rozpustná ve vodě) a nebo domácí výrobou z kusů železa
Domácí výroba
Tu jsem popisovala ve videu zde na IG. Zjednodušeně řečeno: namočením železných kusů (např. hřebíků) do roztoku vody a octa v poměru 1:1 a následném louhováním několika dní až týdnů, si lze vyrobit roztok do zásoby. Že je „hotový“ poznáte dle rezavé barvy. Dle chuti ho lze dále ředit. Nevýhodou je, že se těžko odhaduje jeho nasycenost.
Výroba s využitím zelené skalice
V případě využití zelené skalice stačí použít opravdu malé množství. Pro moření látky se doporučuje cca 1-3% váhy (suché) látky. Pro začátek zkuste cca 1/2 lžičky na 5 litrů vody. Záleží, jak moc chcete odstín ztmavit a dle toho dávkovat.
Nasycenost roztoku dle jeho užití
Při využití roztoku pro kresbu, kterou chcete mít výraznější, si připravte menší, koncentrovanější množství, cca 1/4 lžičky do 1/2 dcl vody (čtvrt šálku). Můžete jeho sílu vyzkoušet na malém vzorku látky a případně přidat skalice více. Železitou vodou lze kreslit na již obarvenou látku a efekt změny barvy vidět ihned, ale i opačně – nejdříve kreslit Fe, kresbu nechat uschnout, následně barvit v lázni a zažít malé překvápko.
Bezpečnostní zásady
Pozor, železo může být agresivní. A to nejen na naši kůži, kterou důrazně doporučuji zakrýt rukavicemi (v případě prášku předejít vdechnutí, děti lépe nezapojovat), ale i na vlákna. To je další důvod, proč to s ním nepřehánět a vymýt ho z látky radši dřív, než později. Dokonce jsem se dočetla, že starověký pergamen popsaný inkoustem s obsahem železa byl na pojednaných místech téměř vydrolený. To zní trochu děsivě, pokud ale neplánujete barvený kus oděvu nosit dalších tisíc let, bát se toho nemusíte:)
Kde všude se dá železitý roztok využít?
Tento roztok má v souvislosti s přírodním barvením široké využití. Můžete modifikovat barvu celé látky, ponořit jen její část, tzv. ji “dipnout”, namočit jen část poskládané látky a vytvořit tím obrazce dvou odstínů, či přímo roztokem na látku kreslit vlastní motivy.
Železo se dá využít i pro techniku ecoprintu. Látka jím mořená reaguje v místech, kde je pokladena listy bohatými na třísloviny, např. dub, olše, javor, ostružiny či můj oblíbený kakost, přenáší tak na látku jejich tvar a strukturu s téměř permanentní trvalostí.
A kde dál že se dá využít?
Pokud jste v přírodním barvení úplní nováčci a chtěli byste právě nabyté informace zapojit do širšího rámce, mrkněte na mou ochutnávkovou příručku – zdarma ke stažení zde. O železe v ní sice není zmínka, ale prozradím, že s trochou důvtipu se i v jejím projektu ionty tohoto kovu uplatní!
Kde zmínka ale zcela jistě je – a nejedna – je můj online kurz Přírodní barviva s příchutí železa, ten se totiž na roli železa při moření a dalších technikách přímo zaměřuje. Obsahuje několik lekcí v nichž krok za krokem spolu se mnou projdete procesem tvorby ecoprintu či kresby na látku a dalšími kombinacemi technik.
Brzy bude na skladě, pokud ti chodí můj občasník (stáhla/-a sis příručku), dozvíš se o něm mezi prvními!
Mé jméno je Monika Doležalová. Jsem ilustrátorka a grafička, která se nechala zlákat k většímu ponoru do přírodních zdrojů. A tak se ze mě stala přírodní barvířka – experimentátorka využívající plodů Země pro vizuální projekty i k pročištění mysli. Více o studiu Býlím si můžete přečíst zde.
Moniko, jsem z Tebe nadšen. Ať se Ti daří.