Stará dobrá vajíčka, nové dobré látky!
Možná si pamatujete, jak jste jako děti barvili velikonoční vajíčka v cibulových slupkách. Já jo. Byla to magie – obyčejné slupky, voda, trochu tepla a najednou se objeví krásné hnědozlaté odstíny, které se dají vymaskovat třeba listy jarních rostlin.
Dneska se podíváme na to, jak lze cibulové slupky využít pro barvení látek nebo papíru.
Barvení vajíček pomocí cibulových slupek pro mne nese závan dětství. V dospívání jsem se světu domácího tvoření i rostlinným barvivům trochu vzdálila – na uměleckých školách ponořena do temper, akrylu a ofsetových barev. Přírodní barviva by mému tehdejšímu já připadaly jako cosi z pravěku…
Má slavná studia skončila mateřstvím, začal mi jiný život. Krom přesunu zpět na venkov a častějšího pobytu v přírodě jsem taky trávila víc času v kuchyni. Všemožné kuchyňské zbytky se hromadily v míse na bioodpad a já je jednoho krásného dne místo na kompost hodila do hrnce. A tak jsem znovu objevila kouzlo cibulových slupek využitelné pro barvení látek a kreslení či psaní na papír.
Cibule se pro mě postupně stala královnou mezi barvivy. Asi proto, že je vždycky po ruce. Asi proto, že její slupky jsou tak snadno dostupné. Ale hlavně proto, že s nimi jde dělat tolik věcí!
Techniky přírodního barvení do kterých můžete cibulové slupky zapojit
Kolik způsobů využití odpadů znáš, tolikrát ti Země poděkuje!
Cibulová slupka je neuvěřitelně univerzální zásobník barviva a tak se dá kromě vaření čaje k popíjení využít několika způsoby:
✔ Barvení ponorem – látku nebo papír ponoříme do cibulového výluhu a necháme je barvivo nasát po celé ploše nebo část ploch vymaskovat, ponořit částečně – možností je spousta
✔ Ecoprint – barvicí materiál, v případě cibule slupky, se na látku či papír otisknou pomocí těsného kontaktu a tepla (někdy je zapotřebí mořidla).
✔ Inkoust – cibulová slupka se taktéž dá přeměnit na sytou tekutou barvu vhodnou na psaní nebo kreslení. (více se dozvíte v mé příručce tady)
✘ Natloukání (hapa-zome) – tady s cibulí neuspějete, není tím správným adeptem na natloukání pigmentu do látky.
Barvit se dá jak látka (bavlna, len, vlna, hedvábí), tak papír. Každý materiál chytne barvu trochu jinak, a právě v tom je krása přírodního barvení.
Moje specialita: Stříhání cibulových slupek do různých tvarů pro techniku přírodního barvení zvanou ecoprint
Pokud chceš v ecoprintu vytvořit zajímavé vzory, nemusíš nutně pracovat jen s listy rostlin. Moje oblíbená technika je stříhat cibulové slupky do různých tvarů – můžeš z nich udělat malé lístky, srdíčka, puntíky, kousky podobné konfetám nebo vytříhat písmenka a složit z nich originální nápis na tričko. Pak je stačí poskládat na látku, smotat a nechat párou zapracovat do materiálu. Výsledkem jsou krásné otisky ve škále barev od zlatohnědé a oranžové až po khaki a šedou.
Kombinování s mořidly – jak rozšířit škálu odstínů z cibulových slupek v přírodním barvení?
Cibule sama o sobě dává krásné teplé tóny, ale když do hry zapojíte mořidla, otevře se vám další škála barev.
🌿 Bez mořidla → žlutá/oranžová, ale nepříliš stálá a výrazná
⚫ S železitou vodou → přechod do olivově zelené, hněné a temnějších tónů šedé až černé dle intenzity mořidla, více o železité vodě se dočteš v článku ZDE
🪨 S kamencem → jasné odstíny do výraznější zlaté, oranžové až oranžovo-růžové či hnědo-růžové
Záleží také na barvené látce/materiálu. Obecně vlna přijímá barviva lépe a odstíny jsou výraznější. Také počítejte s tím, že odstíny jsou v přírodním bavení těžko reprodukovatelné, jelikož výsledek záleží silně i na rostlině, ze které materiál pochází, tedy na podmínkách, ve kterých rostla a ve kterých byla skladována. Každá rostlina je jiná a je třeba připravit se na možná překvapení!
Chceš vyzkoušet tvorbu inkoustu z cibule nebo rovnou ecoprint?
Pokud tě přírodní barviva lákají a chceš si vyzkoušet nějaký začátečnický projekt, stáhni si mou příručku zdarma, kde tě krok za krokem provedu výrobou domácího inkoustu z cibulových slupek!
A jestli se chceš ponořit ještě hlouběji do světa přírodního barvení látek, můj kurz „Přírodní barviva s příchutí železa“ tě provede od základů výroby železité vody a jejího využití až po pokročilé techniky ecoprintu a kombinování s dalšími technikami za použití cibule a dalších lehce dostupných materiálů.
Mé jméno je Monika Doležalová. Jsem ilustrátorka a grafička, která se nechala zlákat k většímu ponoru do přírodních zdrojů. A tak se ze mě stala přírodní barvířka – experimentátorka využívající plodů Země pro vizuální projekty i k pročištění mysli. Více o studiu Býlím si můžete přečíst zde.