Varování: Tento článek psala barvířka — „ta co pracuje s přírodními barvivy“. Měla občas touhu šťourat se v detailech a odbočovat, aby přišla ideálnímu postupu na kloub. Hlavní snahou ale bylo sepsat jednoduchý a jasný návod na krásná a originální, ale hlavně přírodou barvená vajíčka, aby si je doma mohl vytvořit každý. Pro hltače informací jsem proto vytvořila v textu jednu odbočku. Nyní se račte začíst a zakoukat do článku s návodem na přírodní barvení vajec, přeji přínosné počtení!
Proč zvolit přírodní barvení vajec?
Přírodní barvení je šetrné k životnímu prostředí, tedy i k nám. Využije se toho, co máme často doma: slupek, zeleniny, starých punčoch nebo zbytků látek. Zážitkem je nejen výsledek, ale i cesta k němu: od přerodu surovin v barvicí lázeň, vytváření vlastního designu z cibulových slupek a balení “ecoprintu”, až po vytahování vajec z nálevu a jejich rozbalování z látky.
Zažijeme chemický proces tak, jak by probíhal v přírodě — když nám napadají listy z jabloně do sudu s vodou, taky jí obarví, jen nikoho nenapadne vodu slít a barvit s ní:). Je to skvělá příležitost, jak něco takového přiblížit dětem a strávit chvíli společného času tvořením s příchutí chemického experimentu.
Optikou barvířky textilu vidím výhodu barvení vajec v tom, že se nemusíme příliš zatěžovat barevnou stálostí – vejce za pár dní sníme. Můžeme tedy s klidem využít nestálá barviva jako antokyany z červeného zelí nebo řepy.
Obecné tipy pro začátek
- použijte bílá vejce, aby byla barva dobře zřetelná a odstín co nejčistší.
- vejce dobře odmastěte, to se dá vyřešit v jednom kroku s vařením vajec, když do vody dáte lžičku jedlé sody, ta smyje i číslo na vejcích, pokud máte kupovaná
- na obarvení jednoho vejce stačí jeden nakrájený zelný list
- ne vždy vyjde výsledná barva vejce tak, jak vypadal nálev – z růžového kyselého nálevu mi po uschnutí vyšla zelená!
Moje testování
(odbočka pro hračičky, ostatní prominou a přeskočí)
pH kouzla
Toto doporučuji obzvláště, pokud pracujete s dětmi, takové kouzlo je možná zaujme víc než samotné přírodní barvení vajec.
Poté, co si vytvoříte lázeň ze zelí (postup je níže) odlijte trochu fialové tekutiny do tří skleniček. Do jedné přidejte trochu octa – zrůžoví, do druhé lžičku sody – zmodrá, až zezelená! Můžete vytvořit i více nádobek a vytvořit pozvolnější barevnou škálu, změnou poměru sody a octa ke zbytku nálevu.
Barevná změna je způsobena tím, že barvivo v červeném zelí je pH citlivé a změnou kyselosti / zásaditosti se mění jeho odstín. Myslím, že to je efektní ukázka této reakce pro děti jakéhokoliv věku – nevadí že jim je 5, na druhém stupni jako když najdou:)
Nicméně, ne vždy se odstín lázně přenese na vaječnou skořápkou, ta je ve výsledku obvykle modrošedá, až zelená. Berte to tedy spíš jako pokus bokem.
Ocet ano nebo ne?
Téměř ve všech českých návodech na přírodní barvení vajec, co jich je internet plný, jsem narazila na použití octa do barvicí lázně. Byla jsem k němu skeptická, jelikož podobná (a mylná) informace se traduje i napříč návody na přírodní barvení látek a tam nemá žádné opodstatnění — ocet není fixátorem ani mořidlem — je modifikátorem – tedy změní odstín některých pH citlivých barviv, ale sám o sobě nepomůže s fixací barviva.
Co je ale fakt, kyselina v octu rozleptává skořápku, narušuje ji a dělá ji poréznější, což by mohlo dávat smysl.
A tak jsem zkoušela za pomoci výše uvedených tří skleniček barvit tři stejná vejce. Nejdříve se zdálo, že octové chytlo nejhůře, mnula jsem si ruce z velkého odhalení (či snad spiknutí?:D), jenže ono nakonec ztmavlo! S látkami to bývá naopak, po uschnutí o stupeň, dva zesvětlají. A taky zezelenalo (tuto reakci ale nevysvětlím, pokud teď čtete a jste chemik/-čka, napište mi prosím vysvětlení do komentáře:).
Závěrem za sebe musím říct, že ocet spíše ano, ale nepřehnat to, aby skořápku nesežral úplně. O tom je úplně jiný pokus.
Co budeme potřebovat?
Barvicí materiály z kuchyně a přírody
- Uvařená vejce dle obvyklého postupu
- Cibulové slupky
- Hlávku červeného zelí, posloužit by mělo i nakládané
- Alternativně: kurkumu, různé čaje, slupky z avokáda či granátového jablka
- listy běžných rostlin
Pomůcky:
- hrnec, velká zavařovací sklenice, sítko
- voda, ocet a soda
- staré punčochy / ponožky / zbytky bavlněných látek / gáza
- provázky, gumičky
- nůžky
Jak na přírodní barvení vajec krok za krokem
Barvení v lázni
- Do hrnce vložíme barvicí materiál (já použiju zelí, alternativně vyzkoušejte cibulové slupky, slupky z avokáda či granátového jablka, kurkumu, květy ibišku, různé čaje) a trochu octa.
- Ohříváme 30 minut, nevaříme! Délka extrakce záleží na materiálu, ty tvrdší, jako slupky z avokáda či granátového jablka potřebují času více (až hodiny než změknou a pustí barvivo), sledujeme odstín na lžičce
- Do horké lázně opatrně vložíme uvařená vejce tak, aby byla celá ponořená, můžeme ještě mírně ohřívat a ponechat v lázni co nejdéle, třeba přes noc v lednici. Pro jednolitější výsledek lázeň slijeme přes sítko třeba do vysoké zavařovací sklenice a poté vložíme vejce.
- Vejce můžeme dál zdobit, např. roztavenými voskovkami či vyškrabáváním
Můj oblíbený postup: ecoprintová vejce
Jelikož mou “vlajkovou technikou” na látce je ecoprint s vystřiženými tvary z cibulové slupky, musela jsem ho vyzkoušet i na vejcích! Jak to dělám já:
- Z cibulové slupky vystřihnu tvar dle svého gusta – srdíčka, puntíky nebo prosté proužky
- cibulový tvar na chvíli namočím do vody, aby dobře přilnul na skořápku, vytvořím dokonalou kompozici na vejci, přikryju punčochou nebo kusem látky a stáhnu gumičkou či provázkem
- Balíček ponořím do odvaru z červeného zelí – to vytváří ideální, k cibuli kontrastní odstín modrošedé až zelené, má se ponořit i do čisté vody, výsledný motiv bude na bílém pozadí
- Ohřívám pozvolna půl hodiny a nevyndavám do vychladnutí. Pokud chci hlubší odstín, ponechám v lázni až několik hodin (v chladu). V případě užití čisté vody vyndám hned, cibule se otiskne poměrně rychle.
- Vytáhnu z lázně, rozbalím, očistím a po uschnutí lehce potřu olejem pro lesklý efekt.
Pokud se vám technika ecoprintu pro přírodní barvení vajec zalíbila, věřte, že podobně se dá barvivo z rostlin — listů či květů — přenést i na látku a papír! Nejen touto technikou se zabývám ve svém rodícím se kurzu Přírodní barviva s příchutí železa! Ještě není zcela hotov, ale prostudovat si, co vás v něm potká, můžete už teď! Stačí kliknout na odkaz výše.
Zkušenost z loňska: Inkoustové kraslice
Vloni jsem zkoušela vajíčka malovaná přírodními inkousty, vytvořené z různých částí rostlin. Výsledek byl krásný, ale schnutí trvalo věčnost a některá takto přírodně barvená vajíčka skončila otisknutá na prstech nenechavců. Nepříliš praktická podívaná. Zkusím postup s inkousty do příštích Velikonoc doladit k lepší využitelnosti v praxi, ať se máte zase na co těšit!.
Pokud si chcete vyzkoušet tvorbu inkoustu, raději na papír — pro kreslení a psaní, doporučuju stáhnout si moji příručku zdarma: „Královna barviv z kuchyně“, která je ideální na první pokusy s přírodními barvivy doma.
Mé jméno je Monika Doležalová. Jsem ilustrátorka a grafička, která se nechala zlákat k většímu ponoru do přírodních zdrojů. A tak se ze mě stala přírodní barvířka – experimentátorka využívající plodů Země pro vizuální projekty i k pročištění mysli. Více o studiu Býlím si můžete přečíst zde.