Býlím

Můj příběh

Žít Býlím

Miluju pohyb krajinou. Bytí v ní. Setkávání se s jejími dětmi. V tichu, pohlcena vjemy, které nám bývají ztraceny. Cítící bytost, jakou člověk přišel být, se vrací!
Byla možná pozbyta, zarovnána do úhledných, pravoúhlých tvarů, ale teď je v lese. Našlapuje, smysly roznícené. Sleduje fascinující hru: vše volá po dotyku, pomačkání, očichání, ochutnání! Být, ach. Jsem.

Co bylo před Býlím?

 Dřív jsem měla cíle a sny, které jakoby přede mnou utíkaly. Upouštěla jsem od nich, vynořovaly se další, přeskakovaly se a bojovaly jako sourozenci o poslední sousto.

Mé povolání bylo sice tvůrčí, ale kreativně jsem v něm byla spoutaná. Vysával mě čas u počítače, nedokázala jsem se zorientovat v digitálních vrstvách, bralo mi to spoustu soustředěné energie, nepřipadala jsem si dost přítomná. Chaos ovládal mě a já ho šířila dál.

Jistá vnitřní víra ale existovala, tak jsem pokračovala v cestě a vida, chodily mi indície: Jistá žena namalovala na papír borovici barvou, kterou vytvořila z opravdové borovice, která jí rostla před domem. Jiná si obarvila staré džíny v hrnci plném afrikánů! Tvořit něčím, co si nejprv vytvořím? Dávalo mi to smysl a připadalo vyloženě vzrušující!

Jak ke mně Býlím přišlo?

Byla to ta správná spojka se Zemí, s hmatatelným. Dříve jsem měla problém vymyslet co tvořit, a tak jsem netvořila pro sebe, ale pro ostatní. Nebylo to ze mě a necítila jsem se v tom. S touto novou provázaností ale problém jakoby vymizel. Je tu vděk materiálu, dobrodružství nejistoty a jistá zodpovědnost, jak naložit se zdroji moudře.

Začala jsem hltat veškeré dostupné informace, kupovat knihy, online kurzy a především vyrážet na lovy materiálu a jemně jej dusit pod vlastní pokličkou. Objevila jsem techniku ecoprintu, kresbu mořidly, způsoby využití barvicích lázní a různých mořicích technik, kombinování toho všeho dle vlastního záměru a chuti. Ale hlavně pevný cíl výprav mimo čtyři stěny, větší vnímavost vůči přírodním rytmům a nový pohled na své okolí…
Celý svět nových provázaností! Chemické vzorce, o které jsem dvacet let nezakopla, názvy rostlin a jejich vlastnosti, prolézání neprobádaných končin mého okolí.
Byl to tanec, a je do dneška!

Smím prosit?

 Ráda bych vtáhla do víru tance barviv, které ze země vzešly a v zem se obrátí, všechny, komu chybí tvůrčí šťáva. Kdo neví, kde začít, nebo ho dosud ani nenapadlo, jaký potenciál rostliny, houby a lišejníky, dělající nám tichou společnost, mají.